Základní pojmy k distančnímu vzdělávání. Zpracovala Lucie Rohlíková, 2020.

Distanční vzdělávání (studium)

… je definováno jako jakákoliv forma učení/studia, kde student/žák/účastník dalšího vzdělávání není pod stálým či bezprostředním dohledem učitelů/tutorů/lektorů, nicméně využívá plán, vedení a konzultace podpůrné organizace (školy, vzdělávací instituce). Distanční vzdělávání charakterizuje samostatné studium (samostudium), a proto je silně závislé na didakticky kvalitním návrhu materiálů, které musí nahradit interaktivitu mezi studentem/žákem/účastníkem dalšího vzdělávání a vyučujícím běžnou v prezenční výuce.
Samostudium je vždy doplněno podporou učitele/tutora/lektora a dalším podpůrným servisem, který je v ideálním případě poskytován regionálním/místním studijním centrem a využívá ve stále větší míře moderní komunikační média.
Definice dle materiálů Evropské komise s r. 1991 (European Commission. Memorandum – Open Distance Learning in the European Community. COM(91)388 final, Brussels, 12th November 1991 (volně přeloženo).

Nouzová distanční výuka (emergency remote teaching)

… je výuka, kterou škola/vzdělávací instituce poskytuje dotčeným dětem, žákům, studentům a účastníkům dalšího vzdělávání z důvodu krizového opatření vyhlášeného v souvislosti s krizovým stavem podle krizového zákona, z důvodu nařízení mimořádného opatření Ministerstva zdravotnictví nebo krajské hygienické stanice podle zákona o ochraně veřejného zdraví nebo z důvodu nařízení karantény není možná osobní přítomnost většiny dětí, žáků nebo studentů z nejméně jedné třídy, studijní skupiny nebo oddělení ve škole na základě § 184 a školského zákona. Spadají sem situace, kdy výuka probíhá tzv. online prostřednictvím některé z komunikačních platforem, i tzv. offline, kdy škola/vzdělávací instituce není s dětmi/žáky/studenty/účastníky dalšího vzdělávání prostřednictvím internetu spojena a zajišťuje komunikaci jinou formou (např. rozesíláním úkolů poštou, roznášením nakopírovaných zadání úkolů přímo do schránek, předáváním zadání úkolů, jejich řešení a zpětné vazby v určeném čase a místě ve škole/vzdělávací instituci, využíváním místního rozhlasu, využíváním televizního a rozhlasového vysílání edukativního charakteru apod.).

Online výuka

… probíhá prostřednictvím internetu, zejména prostřednictvím komunikačních platforem, které umožňují například online konferenci, chat, vkládání souborů a další. Synonymem online výuky je tzv. e-learning, který může být v rámci širší definice brán jako jakékoli učení se za pomoci elektronických médií (počítač, televize, video, audio, CD a další). Užší a v České republice obvyklejší pojetí chápe e-learning jako řízené samostudium prostřednictvím počítače připojeného k internetu.

Bezkontaktní distanční výuka

… žáci/studenti/účastníci dalšího vzdělávání a případně i učitelé/tutoři/lektoři nedocházejí do školy/vzdělávací instituce, ale pracují z domova nebo z jiného místa mimo školu/vzdělávací instituci.

Hybridní výuka

… výuka částečně kontaktní – část žáků/studentů/účastníků dalšího vzdělávání v učebně absolvuje výuku běžným způsobem a část žáků/studentů/účastníků dalšího vzdělávání výuku sleduje a zapojuje se aktivně online z domova nebo z jiného místa mimo školu/vzdělávací instituci.

Flexibilní formy výuky

… různorodé formy výuky, které jsou připravené tak, že se mohou přizpůsobit podmínkám a potřebám jednotlivých studentů, případně se mohou také přizpůsobit dané epidemiologické situaci, tj. připravené materiály a prostředí počítají s tím, že k organizačním změnám v realizaci výuky v průběhu vzdělávání dojde/může dojít.

Synchronní učení

… žáci/studenti/účastníci dalšího vzdělávání a učitelé/tutoři/lektoři se dohodnou na termínu online setkání, při kterém se spojí formou chatu, audio nebo videokonference a výuka tak probíhá na dálku jako živá přednáška či diskuze.

Asynchronní učení

… žáci/studenti/účastníci dalšího vzdělávání a učitelé/tutoři/lektoři přistupují do prostředí kurzu dle svých potřeb a možností, každý obvykle v jiném čase.