Příklady dobré praxe on-line výuky na ZČU – 8. díl (Výuka překladu prostřednictvím Courseware)

Zdeněk Vávra, Zlata Hokrová

Jak lze distančně vyučovat překlad za použití nejjednodušších nástrojů, které studenti i vyučující dobře znají? A jak přitom studenty co nejvíce aktivizovat?

Na to jsme se zeptali Ing. Zdeňka Vávry, Ph.D., z Katedry germanistiky a slavistiky Fakulty filozofické Západočeské univerzity v Plzni.

Výuka překladu není jednoduchá disciplína. Jak se vám daří vyučovat překlad distančně?

Zdeněk Vávra: V rámci předmětů „Překlad v komerční praxi“ a „Překlad v interregionální spolupráci“ se zabýváme nejen teoretickými otázkami překladatelství, ale i zcela praktickými dovednostmi, které tvoří překladatelskou kompetenci (např. obsahová a jazyková rešerše, práce se slovníky, zpracování vlastního glosáře).

Hlavní náplň pochopitelně tvoří zejména překlad textů z němčiny do češtiny i z češtiny do němčiny, přičemž texty jsou zaměřeny na interregionální spolupráci, zakládání nových firem, oslovování klientů, projektový management a v neposlední řadě i na bavorské reálie, které vykazují v rámci německy mluvících zemí určitá specifika.

Nejen při distanční výuce překladu tak hrají důležitou roli korektury textů vytvořených studenty, kdy ode mě studenti v první řadě dostávají zpětnou vazbu v podobě opravených chyb a zdůvodnění těchto korektur.

Na základě odevzdaných překladů dále studentům poskytuji zpětnou vazbu v podobě individuálních doporučení, na čem by měli zapracovat.

Při výuce překladu distanční formou jsem se také rozhodl některé úkoly přesunout na studenty dle Komenského metody, kdy žák je zároveň učitelem. Proto mají studenti mj. za úkol zpracovat seminární práci, která povinně obsahuje miniaktivity, jež autoři zařazují k prověření pochopení obsahu (otevřené otázky, multiple-choice, matching, doplňování vět, obrazový materiál apod.). Řešení těchto miniaktivit studenti následně zasílají autorovi prostřednictvím Courseware nebo e-mailu.

Poté, co autor vyhodnotí řešení ostatních studentů, zašle mi „report“ v cizím jazyce s přehledem toho, kdo a jak se do aktivity zapojil, co bylo při zpracování prezentace obtížné, co snadné a co by příště v práci udělal lépe či jinak.

S potěšením mohu konstatovat, že dosud se všichni autoři do těchto aktivit zapojili s nasazením, pracovali poctivě a díky interakcím mezi „řešiteli“ a „vedoucími“ docházelo i ke vzájemnému obohacování. V částečném zapojení on-line aktivit proto plánuji pokračovat i v rámci kontaktní výuky.

Máte tip na zajímavou aplikaci pro výuku na vysoké škole nebo nápad, jak využít dostupné on-line nástroje, aby byla výuka efektivnější a zajímavější? Podělte se s námi o své zkušenosti. Kontaktujte nás prostřednictvím e-mailu na adrese hokrova@rek.zcu.cz.

Další díly seriálu příkladů dobré praxe on-line výuky na ZČU najdete zde: