Příklady dobré praxe on-line výuky na ZČU – 16. díl (Princip převrácené třídy v on-line prostředí)

Bartłomiej Wróblewski, Zlata Hokrová

Princip převrácené třídy (neboli flipped classroom) je fenoménem, který si mezi učiteli získává stále větší oblibu. V zásadě jde o to, že výkladová část hodiny již neprobíhá ve škole pod vedením vyučujícího, ale v domácím prostředí, kde se studenti sami seznámí s probíranou látkou ještě před výukou, a to zpravidla prostřednictvím předem připravených výukových videí či jiných materiálů. Do školy následně přicházejí již poučení, připraveni proniknout do daného tématu hlouběji, řešit případné nejasnosti či převést poznatky získané během teoretické přípravy do praxe.

Jak tento koncept funguje při výuce cizího jazyka? A lze princip převrácené třídy úspěšně přenést do výuky on-line? O tom jsme si povídali s M.A. Bartłomiejem Wróblewskim z oddělení anglického jazyka Ústavu jazykové přípravy Západočeské univerzity v Plzni.

Co vás přivedlo k myšlence začít při výuce angličtiny používat princip převrácené třídy a jak s ním pracujete?

Bartłomiej Wróblewski: Za všechno vlastně může nouzová distanční výuka, která mě donutila změnit podobu mých hodin a hledat jiné metodické postupy. Konverzovat v cizím jazyce 90 minut on-line s celou skupinou mi nepřipadalo optimální, protože v tom případě buď mluví pouze jeden student, zatímco ostatní jen poslouchají, nebo je nutné studenty rozdělit do více skupin v breakout rooms, mezi kterými se vyučující střídavě přepíná, přičemž ve skupině, kde právě není přítomen, nemůže studentům pomáhat, opravovat jim chyby a podobně. Proto jsem se rozhodl rozdělit skupinu na dvě menší a učit každou z nich synchronně pouze 45 minut. Zbývajících 45 minut jsme využili k asynchronní práci na slovní zásobě či k opakování gramatiky. A od toho už byl k převrácené třídě jen krůček.

Nyní tedy pracujeme následovně: Řekněme, že tématem mojí hodiny angličtiny pro FST je motor. Kdybych studentům dopředu poslal seznam slovíček k tématu s tím, ať se je do našeho setkání naučí, moc dobře by to nefungovalo. Proto jim místo seznamu slovíček pošlu např. video, ve kterém je názorně popsáno, z čeho se motor skládá a jak funguje. Studenti dostanou za úkol připravit si povídání o součástech motoru a o jejich funkci. Aby ale mohli o tématu konverzovat, potřebují mít odpovídající slovní zásobu, kterou si doma připraví. Využijí k tomu zaslané video, vyhledají neznámé výrazy ve slovníku, musí vyvinout aktivitu. Díky tomu si potřebná slovíčka lépe zapamatují a při hodině jsou schopni je aktivně používat.

Domácí příprava navíc dává šanci i slabším studentům. Když se dobře připraví, mohou se plnohodnotně zapojit do výuky, zažít pocit úspěchu a zároveň se krok za krokem zlepšují.

Na začátku hodiny se vždy ptám, zda studenti při domácí přípravě narazili na nějaké slovíčko nebo gramatickou strukturu, která je problematická. Většinou je vše jasné – pro účely domácí přípravy totiž studentům zásadně posílám materiály, kterým jsou schopni porozumět, maximálně si musí vypomoci slovníkem. Vzhledem k tomu, že slovní zásobu i výklad gramatiky zvládnou studenti nastudovat doma, nemusíme se tím již zdržovat při hodině a můžeme se věnovat nácviku komunikačních dovedností – věnujeme se poslechům, konverzaci, procvičování jazyka v kontextu.

Kromě toho dostanou studenti během semestru 4-5 speciálních domácích úkolů, při nichž např. musí natočit video, v němž prezentují studentskou formuli nebo konverzují na vybrané téma. Tyto úkoly jsou nepovinné, ale za jejich vypracování lze získat bonusové body, které mohou studenti využít při zápočtovém testu. Počet bodů, který studenti získají za odevzdaný úkol, záleží na kvalitě výsledného produktu. Pokud odevzdají většinu úkolů, dostanou ještě navíc body za aktivitu. Díky tomuto systému jsou studenti motivovaní a pracují průběžně, což jim ve finále pomůže i při plnění zápočtového testu.

Závěrem bych rád řekl, že ačkoli jsem byl jako učitel zpočátku frustrovaný, že se nemohu potkávat se studenty prezenčně, nakonec mě nouzová distanční výuka mile překvapila a obohatila. Díky této zkušenosti jsem zjistil, že i on-line výuka se dá dělat opravdu kvalitně. Je jen potřeba změnit úhel pohledu a začít pracovat jinak, než byl člověk zvyklý při kontaktní výuce. Některé prvky, které jsem zařadil do své výuky on-line (např. princip převrácené třídy), bych chtěl později zachovat i při standardní prezenční výuce, protože se mi opravdu osvědčily.

Další díly seriálu příkladů dobré praxe on-line výuky na ZČU najdete zde: