
Příklady dobré praxe on-line výuky na ZČU – 18. díl (Státní závěrečné zkoušky distančně)
Zbyněk Filipi, Zlata Hokrová
Jak zajistit hladký průběh obhajob závěrečných prací a státních závěrečných zkoušek v distanční podobě? Na co se připravit? A lze tuto formu zakončení studia použít i v době postpandemické?
O tom jsme si povídali s PhDr. Zbyňkem Filipim, Ph.D., z Katedry didaktické a výpočetní techniky Fakulty pedagogické Západočeské univerzity v Plzni.
Vaše katedra má zkušenosti jak s distanční podobou bakalářských a magisterských státních závěrečných zkoušek, tak i s obhajobami disertačních prací, které proběhly on-line. Co je potřeba zajistit, aby vše proběhlo bez větších problémů?
Zbyněk Filipi: Distanční podobu státních závěrečných zkoušek jsme si poprvé vyzkoušeli v červnu letošního roku, a protože se nám tato forma osvědčila, rozhodli jsme se, že u ní vzhledem k okolnostem setrváme i při podzimních termínech, případně dle potřeby i dále.
Velmi nám přitom pomohlo, že jsme si spolu se studenty mohli v rámci diplomového a bakalářského semináře, které probíhaly v letním semestru z velké části distančně, vyzkoušet on-line obhajoby závěrečných prací nanečisto. Díky tomu to pro nikoho ze zúčastněných nebyl krok do neznáma, odpadla zbytečná nervozita a zároveň jsme dokázali včas odladit případné technické nedostatky.
Před samotnou obhajobou, jakož i před státní závěrečnou zkouškou měli studenti možnost svobodně se rozhodnout, zda ji budou konat prezenčně či on-line. Většina studentů si zvolila prezenční podobu zkoušky a obhajoby, která probíhala v učebně Fakulty pedagogické, zatímco část komise s nimi byla ve spojení on-line prostřednictví služby Google Meet. Průběh státních závěrečných zkoušek i obhajob závěrečných prací byl nahráván.

Z technického hlediska bylo kromě stabilního internetového připojení potřeba zajistit také kvalitní přenos obrazu a zvuku. K tomu jsme využili webkamery a externí mikrofony, které jsme díky projektu stihli pořídit ještě před vyhlášením nouzového stavu. Před samotnou zkouškou proběhl test spojení všech zúčastněných. Pokud by i přesto došlo k vážnému výpadku spojení, měli jsme v záloze telefonní kontakty na všechny členy komise. Zároveň jsme dbali na to, aby byl počet členů dostatečně velký, takže by i při případném výpadku některého z členů byla komise usnášeníschopná. Díky důkladné přípravě však nakonec k žádným vážnějším technickým problémům nedošlo.
Dalším problémem, který jsme museli vyřešit, bylo zajištění tajného hlasování u obhajob disertačních prací. K tomuto účelu nám výborně posloužil LMS Moodle, v němž jsme si pro potřeby hlasování vytvořili anonymní dotazník. Takto bylo zaručeno, že informace o tom, jak hlasovali jednotliví členové komise, zůstaly v tajnosti tak, jak nám ukládá Studijní a zkušební řád.

Ačkoli je distanční zkoušení technicky náročnější, má i svoje výhody. Především v případě distanční formy obhajob disertačních prací např. přináší velký benefit v tom, že členové komise, kteří pocházejí z různých univerzit v České republice, nemusejí kvůli obhajobě cestovat někdy i stovky kilometrů, což je velkou výhodou nejen v době zhoršené epidemické situace. Díky možnosti spojit se na dálku je celý proces pro členy komise efektivnější jak z hlediska vynaloženého času, tak i z hlediska úspory finančních prostředků. Výhledově by se proto dalo uvažovat o tom, že především v případě obhajob disertačních prací by bylo možné variantu, kdy jsou někteří členové komise připojeni on-line, využívat i standardně.
Další díly seriálu příkladů dobré praxe on-line výuky na ZČU najdete zde:
- LMS Moodle
- Google Classroom a Microsoft Teams
- ZOOM
- PowerPoint, YouTube a Courseware
- Google Classroom
- Mentimeter
- Microsoft Project a Project Libre
- Courseware
- Mahara
- GeoGebra
- Quizizz
- Možnosti zadávání, prezentace a reflexe autorské tvorby v LMS Moodle
- LMS Moodle jako komplexní řešení distanční výuky
- Výuka cizího jazyka prostřednictvím Microsoft Teams
- Distanční výuka velkých skupin studentů
- Princip převrácené třídy v on-line prostředí
- Distanční ověřování výsledků učení
ESF II projekt Západočeské univerzity v Plzni, registrační číslo CZ.02.2.69/0.0/0.0/18_056/0013239